Reklama
 
Blog | Ondřej Barac

Kosovo ’81 v reflexi jugoslávských kapel

Na jaře 1981, tedy necelý rok od smrti doživotního prezidenta SFRJ Josipa Broze Tita, otřásly jugoslávskou autonomní oblastí Kosovo protesty tamního většinově albánského obyvatelstva. Region o velikosti Středočeského kraje byl pro zemi s dvojnásobnou rozlohou oproti tehdejšímu Československu z dlouhodobého hlediska Achillovou patou. Na počátku 80. let se ale kosovská otázka posunula na kvalitativně zcela novou úroveň, takže se doslova přes noc dostala do popředí zájmu zdejší společnosti. Rezonovala i v hudebním prostředí, jak si ostatně ukážeme na příkladu Gorana Bregoviće a Mirka Srdiće (alias Elvise J. Kurtoviće). Umělecké reflexe obou těchto hudebníků a skladatelů – a shodou okolností také sarajevských rodáků, se přitom od sebe navzájem dosti liší.

Bijelo dugme – Kosovska

Když v roce 1983 spatřilo světlo světa album Uspavanka za Radmilu M. od nejznámější jugoslávské rockové kapely Bijelo dugme, neobešlo se to bez určitých kontroverzí. Objevila se na něm totiž píseň Kosovska, výjimečná tím, že byla kompletně nazpívaná v albánštině. Bijelo dugme k ní dokonce natočili i videoklip. Textař a kytarista skupiny Goran Bregović celou záležitost okomentoval slovy: „Myslel jsem si, že po všech těch letech žití s Albánci bychom se měli naučit nějaká albánská slovíčka.“ Kromě Bregoviće se na textu skladby podíleli ještě další tři lidé, jmenovitě Zija Beriša, Agron Beriša a Špand Ahmeti. Rockový novinář Dušan Vesić v knize Bijelo Dugme: Šta bi dao da si na mom mjestu (2014) uvádí, že píseň Kosovska představovala až do rozpadu Jugoslávie jediný opravdový pokus o začlenění albánské kultury do jugoslávské rockové hudby.

Původní frontman kapely Željko Bebek tuto píseň zpíval jen s velikým sebezapřením, neboť se mu nezamlouval její politický kontext. V řadách hudebního ansámblu to ale vytvářelo nesoulad, v jehož důsledku nakonec zpěvák skupinu opustil. Bebek na tento rozchod v interview pro srbský týdeník Nedeljnik z roku 2017 vzpomínal následovně: „Změna nastala v okamžiku, kdy Goran Bregović udělal píseň v albánštině. Byl to překrásný text, napsaný mistry albánského divadla ve Skopji a šlo o revoluční krok, ale nebyl jsem to už já.“ Bebekovi zkrátka vadilo, že se do textů skladeb Bijelo dugme postupně začaly vkrádat politické postoje, a nechtěl se proto na chodu kapely už do budoucna nijak podílet. (ZDE)

Samotná píseň Kosovska je přitom po textové stránce pro posluchače/čtenáře naprosto neškodným apolitickým dílem, které by v srbochorvatském jazyce žádnou kontroverzi rozhodně vyvolat nemohlo. Já osobně text vnímám spíše jako určitou alegorii na dlouhodobou uzavřenost až netečnost místní albánské hudební scény vůči vnějším kulturním vlivům v rámci socialistické Jugoslávie, což se dá samozřejmě v širším slova smyslu aplikovat i na vztah kosovských/jugoslávských Albánců k této zemi obecně. Zpívající na nahrávce promlouvá k dívce, jež podle mojí interpretace představuje Kosovo (resp. jeho albánskou personifikaci), a vybízí ji k tomu, aby se nezapomněla patřičně nachystat na nadcházející večerní hudební vystoupení, tj. obléknout si nejkrásnější šaty, upravit si vlasy atd. To vše je doprovázeno kromě jiného slovy „A e din se t’gjithe do të jenë atje“ / „Víš, že tam budou všichni“ a „Cdo gje mund të jetë Roken-roll“ / „Cokoli může být rockenroll“. Za těmito větami se může skrývat jakýsi hlubší význam, a to konkrétně ve smyslu přizvání kosovských/jugoslávských Albánců do světa tamější populární hudby. Čili do prostředí, ve kterém se až dosud pohybovali takřka výlučně zástupci slovanských národů SFRJ.

V příběhu písně se objeví také zmínka o dívčině matce a hlídači brány, přes které hlavní postava celého děje musí nepozorovaně projít, aby se mohla dostat na zmíněný rockový koncert („Pokud ti tvá matka nedovolí jít… Počkej, až usne“). Tyto osoby mají u posluchačů/čtenářů zřejmě evokovat tradiční rodové a klanové uspořádání albánské společnosti, z jejíž sešněrovanosti se ústřední postava příběhu pokouší vymanit. Píseň tedy lze po obsahové stránce chápat i jako jistou výzvu k prolomení vzájemné izolace. K překlenutí hendikepu v podobě jazykové bariéry měl koneckonců napomáhat právě zvolený jazyk.

Situaci v Kosovu totiž od samého počátku komplikovala existence dvou paralelních rockových scén. Srbské a albánské kapely tedy hrály jen pro příslušníky svých vlastních etnik, což se samozřejmě odráželo i v jejich repertoáru, který byl nazpíván výhradně v mateřském jazyce daného uskupení. Průkopnické úlohy mediátorů se tak museli zhostit až „jugoslávští Beatles“ z Bosny a Hercegoviny, avšak ani po vydání singlu Kosovska k žádnému tání ledů mezi Srby a Albánci pochopitelně nedošlo. Zjednodušeně řečeno, nikdo přece nemohl od neslovanských Albánců očekávat, že se dokáží ztotožnit se zemí, jejíž název znamená „země jižních Slovanů“.

Elvis J. Kurtović & His Meteors – Magi’s farm

Naprosto odlišný přístup ke kosovskému tématu zaujal v roce 1984 Mirko Srdić, známější spíše pod pseudonymem Elvis J. Kurtović. Ten se svojí punkrockovou kapelou v tehdejším olympijském Sarajevu vystoupil s vlastní coververzí písně Maggie’s farm od amerického písničkáře Boba Dylana. Protestsong Magi’s farm, který bosenští Meteoři zahráli před přibližně třemi stovkami fanoušků, ještě v témže roce vyšel na B-straně jejich debutového alba Mitovi i legende o kralju Elvisu.

Kurtović v něm (alespoň zdánlivě) zpívá o britské ministerské předsedkyni Margaret Thatcherové, kterou v první sloce mimo jiné kritizuje za korupci a nepotismus („djeca su joj novinari, zemljaci direktori, rođaci političari“ / „její děti jsou novináři, krajané režiséři, příbuzní politici“), a ve druhé za špatné řízení ekonomiky země („ekonomiju zemlje ona loše vodi“). V závěru vystoupení Kurtović „Železné lady“ přičte i odpovědnost za události „dole v Irsku“ („za događaje dole u Irskoj ona je kriva“). A právě tady se asi zarazí každý, kdo se alespoň trochu vyzná v zeměpisu. Říkáte si, nespletl si autor světové strany? Konkrétně jih se západem? Nikoliv – píseň Magi’s farm totiž ve skutečnosti vůbec nepojednává o Margaret Thatcherové, ale o tehdejší jugoslávské premiérce Milce Planincové, přičemž oním „Irskem“ je samozřejmě míněno Kosovo. (ZDE)

Místní úřady si byly této rafinované záměny moc dobře vědomy. Rozhodly se však raději sehrát úlohu mrtvého brouka, a předstírat, že píseň je doopravdy o „dávno narozené“ („davno je rodjena“) Thatcherové. Její vrstevnice, jen o necelý rok starší Milka Planincová, vstoupila do historie jako vůbec první žena, která kdy v nějaké komunistické zemi stanula ve funkci předsedkyně vlády – tento primát ostatně drží dodnes. Mezi důležité výzvy, s nimiž se tato politička během svého čtyřletého mandátu musela potýkat, patřila také otázka vysokého zahraničního dluhu Jugoslávie. Pro Planincovou bylo splácení zmíněných půjček prioritou, a proto neváhala sáhnout k nejrůznějším úsporným opatřením, za něž si ovšem od části veřejnosti vysloužila kritiku. Navzdory těmto nepopulárním krokům zůstávala Planincová i nadále nejoblíbenějším ústavním činitelem v zemi od časů Tita. Naplno se to ukázalo v průzkumu veřejného mínění z roku 1985, který si nechal vypracovat bělehradský týdeník NIN. (ZDE)

Mirko Srdić alias Elvis J. Kurtović to ale všechno viděl zkrátka poněkud jinak, a tak jeho dvouminutový punkový song na koncertech a veřejných vystoupeních kapely v polovině 80. let zazněl ještě mnohokrát. Svaz komunistů Jugoslávie ani zdejší milicija (policie) proti tomu, jak už bylo řečeno výše, nijak nezasáhly. Známý bosenský spisovatel a novinář Miljenko Jergović v této souvislosti hovoří o mocné síle a nezničitelnosti dobře napsané alegorie. (ZDE) V zásadě tedy můžeme říci, že pokud je jinotaj vhodným a umným způsobem podán, jsou na něj i státní orgány nedemokratického státu krátké. Na samotném albu je nicméně kontroverzní pasáž o Severním Irsku / Kosovu nahrazena slovy „za dogadjaje nove, izbore ona je kriva“. (ZDE)

* * *

Reklama

Co říci závěrem? Z poslechu obou písní je patrné, že albánsko-srbské napětí v Kosovu, přiživené událostmi z jedenaosmdesátého roku, se na jejich formě a obsahu projevilo zcela rozdílným způsobem, a různou měrou intenzity. Zatímco v Bregovićově písni Kosovska hraje tato bývalá autonomní provincie (jak už ostatně samotný název napovídá) ústřední úlohu, v Kurtovićově Magi’s farm je otázka srbsko-albánských vztahů pouze zástupným tématem, a to navíc ještě k tomu dovedně maskovaným za severoirský konflikt katolíků s protestanty. Jediným společným jmenovatelem těchto skladeb tak zůstává kontroverze, kterou ve své době vyvolaly.


Použité zdroje:

Dan Bilefsky. Milka Planinc, Former Yugoslav Premier, Dies at 85. Dostupné na: https://www.nytimes.com/2010/10/08/world/08planinc.html [cit. 23-7-2020]

Hercegovina Promo. Bijelo Dugme je snimilo pjesmu na albanskom zbog koje je Bebek napustio grupu: Znate li o čemu su oni pjevali. Dostupné na: http://www.hercegovinapromo.com/bijelo-dugme-je-snimilo-pjesmu-na-albanskom-zbog-koje-je-bebek-napustio-grupu-znate-li-o-cemu-su-oni-pjevali/ [cit. 2-5-2020]

Miljenko Jergović. What Punk Rock Meant to Communist Yugoslavia. Dostupné na: https://www.nytimes.com/2017/09/18/opinion/punk-rock-communist-yugoslavia.html [cit. 2-5-2020]

Miljenko Jergović. Mitovi i legende o kralju Elvisu J. Kurtoviću. Dostupné na: https://www.xxzmagazin.com/mitovi-i-legende-o-kralju-elvisu-j-kurtovicu [cit. 24-5-2020]

Radio Ljubuški. Bebek: Napustio sam ‚Bijelo dugme‘ zbog pjesme ‚Kosovska‘. Dostupné na: http://www.radioljubuski.ba/glazba/item/2647-bebek-napustio-sam-bijelo-dugme-zbog-pjesme-kosovska.html [cit. 2-5-2020]

Sabrina P. Ramet, Gordana P. Crnković: Kazaaam! Splat! Ploof!: The American Impact on European Popular Culture Since 1945. Rowman & Littlefield, New York 2003.

TekstPesme.com. Elvis J. Kurtovic Magi’s farm tekst pesme / lyrics. Dostupné na: https://tekstpesme.com/tekstovi/elvis-j-kurtovic/magis-farm/ [cit. 24-7-2020]

Večernji list. Zbog ove pjesme Bebek je napustio Bijelo dugme: ‚To je bila klica razdora‘. Dostupné na: https://www.vecernji.hr/showbiz/zbog-ove-pjesme-zeljko-bebek-odlucio-je-napustiti-bijelo-dugme-1196407 [cit. 2-5-2020]

Wikipedia. Uspavanka za Radmilu M.. Dostupné na: https://en.wikipedia.org/wiki/Uspavanka_za_Radmilu_M. [cit. 2-5-2020]

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama